Duchovními správci naší farnosti jsou od roku 2005 kněží ze Společnosti katolického apoštolátu (SAC) - pallotini. Níže si můžete přečíst o této kongregaci a jejím zakladateli.

Sv. Vincenc Pallotti (1795 - 1850)

Sv. Vincenc Pallotti  se narodil  21. dubna 1795 v Římě jako třetí dítě Petra Pavla Pallotiiho a Marie Magdaleny de Rossi. Vysvěcen na diecézního římského kněze byl 16. května 1818 v basilice sv. Jana Lateránského.
V roce 1835 dostal V. Pallotti od Boha vnuknutí založit Sjednocení katolického apoštolátu. Shromáždil kolem sebe skupinu kněží a laiků, aby mohl co nejvíce ostatních lidí zapojit do organizování duchovní a materiální pomoci potřebným. V roce 1836 Vincenc Pallotti otevřel sirotčinec pro dívky - ,,Dům lásky‘‘ na ulici Borgo Sant Agata. Tento dům se stal prvním domem sester katolického apoštolátu (pallotinek).
Roku 1846 společnost kněží a bratrů Vincence Pallottiho dostala od papeže Řehoře XVI. k užívání kostel San Salvatore in Onda.
Vincenc Pallotti zemřel 22. ledna 1850. Jeho tělo je uloženo pod obětním stolem v kostele San Salvatore in Onda. O sto let později papež Pius XII. Vincence Pallottiho blahořečil a 22. ledna 1963 papež Jan XXIII. svatořečil.

Pallotini v ČR
Společnost katolického apoštolátu  (Societas Apostolatus Catholici, SAC, pallotini) je řeholní kongregace katolické církve, založená roku 1835 římským knězem Vincentem Pallottim.
Pallotini působí v ČR oficiálně od roku 2002. V tomto roce přišli kněží z polské provincie do pražské arcidiecéze na pozvání kardinála Miloslava Vlka. Nebyli to ale první pallotini v Čechách, už dříve se zde objevili kněží z německé provincie řádů pallotinů.
Jedním z nich byl P. Richard Henkes SAC (1900-1945), který působil na území dnešní ostravsko-opavské diecéze během druhé světové války. V dubnu roku 1943 byl zatčen a deportován do koncentračního tábora v Dachau. V roce 1944 odešel pomáhat nemocným a umírajícím na tyf do uzavřeného bloku smrti. Onemocněl a 22. února 1945 zemřel. V současnosti probíhá v Římě proces jeho blahořečení.

  Pallotini po celém světě nyní pokračují v šíření spirituality apoštolátu laiků a připravují věřící k tomu, aby se všichni stali apoštoly na místech, kde žijí a pracují. V ČR působí společenství od roku 2002, v současné době má dvě komunity ve třech farnostech - jednu ve Fulneku v diecézii ostravsko-opavské, druhou v Jámách a Radešínské Svratce v diecézi brněnské.

Pallotini mezi jiným šíří ve všech zemích svého působení úctu k Božímu milosrdenství. V České republice od roku 2006 vydávají časopis Apoštol Božího milosrdenství. Již třetím rokem organizují koncem července týdenní pěší pouť k Božímu milosrdenství z Fulneku do Slavkovic.

P. Richard Henkes SAC (1900 – 1945)

Richard Henkes se narodil 26. května 1900 v Ruppachu (diecéze Limburg) v Německu. Roku 1919 vstoupil do Společnosti katolického apoštolátu (SAC, zvaní též palotini) a dne 6. června 1925 byl v Limburgu vysvěcen na kněze. Jako učitel působil ve studijních zařízeních palotinů v Schönstattu a v Alpen, od r. 1931 pak v Horním Slezsku, ve městech Katscher (dnes Kietrz) a Frankenstein (Ząbkowice Śląskie). Při mimořádných úkonech duchovní správy ukázal jako postní kazatel a exercitátor především mladým lidem cestu, jak žít svou vírou v době nacismu. Postavil se jednoznačně proti národněsocialistickému názoru a odvážně zvěstoval poselství křesťanství. Věděl, že nacismus je ideologie zla a nenávisti, zároveň byl hluboce přesvědčen o velikosti Ježíšova poselství lásky a navíc měl v sobě sílu a odvahu obojí nejen srozumitelně a nahlas pojmenovat, ale také konkrétně a prakticky uskutečnit.

V roce 1941 se P. Henkes stal duchovním správcem malé farnosti Strahovice na Hlučínsku. Kromě plnění povinností faráře se též věnoval exerciciím v exercičním domě sv. Josefa v Branicích a vystupoval jako kazatel na různých místech v širokém okolí. Jeho činnost byla sledována gestapem. Na základě udání byl 8. dubna 1943 pro „pobuřování národa z kazatelny“ zatčen a 10. července poslán do koncentračního tábora v Dachau. „Jdu za svou cestou s Bohem,“ píše a pokouší se zde povzbudit sklíčené, pomoci hladovějícím. Učí se též česky – po válce chce zase působit na východě.

Když v prosinci 1944 vypukla v koncentračním táboře tyfová epidemie, byly některé vězeňské bloky (mezi nimi i „český“ blok č. 17) prohlášeny za uzavřené bloky smrti. Tehdy se P. Richard Henkes – vědom si náročných požadavků evangelia i rizik provázejících jeho rozhodnutí – přihlásil jako dobrovolný ošetřovatel k péči o nemocné a umírající. Mnohým tak daroval v posledních chvílích života jako člověk lidskou blízkost, mnohým jako kněz skrze svátosti blízkost Boží. Seznámil se zde i s P. Josefem Beranem, pozdějším pražským arcibiskupem a kardinálem, dalším z kandidátů na blahořečení.

Při své službě nemocným však P. Henkes sám smrtelně onemocněl a své nemoci 22. února 1945 podlehl. Jeho tělesné ostatky byly zpopelněny a popel tajně převezen mimo koncentrační tábor. V neděli 7. června 1945, v den 20. výročí jeho primice, pak byl popel tohoto mučedníka lásky k bližnímu, přirovnávaného k polskému knězi P. Maxmiliánu Kolbemu, slavnostně uložen do hrobu na hřbitově palotinů v Limburgu.

Na základě svědectví o životě P. Richarda Henkese se v neděli 25. května 2003 sešli v palotinském kostele Panny Marie v Limburgu čeští a němečtí kněží a věřící. Za účasti ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze pak biskup limburgské diecéze Franz Kamphaus zahájil diecézní proces o životě, ctnostech, smrti a pověsti svatosti služebníka Božího P. Richarda Henkese jako první krok směřující k jeho prohlášení za blahoslaveného. Diecézní proces byl uzavřen v lednu 2007 a dokumenty byly následně odeslány vatikánské Kongregaci pro blahořečení a svatořečení.